> > >   PROSTĚJOV EXTRA     -     názory, ohlasy, kritika   -   bez cenzury

Tyto příspěvky vyjadřují názory občanů a nemusí se shodovat s názory redakce.
Redakce za obsah těchto příspěvků nepřebírá žádnou odpovědnost.

Připomínáme si Petra Bezruče

vloženo: 15.09.2017           komentářů: 0

Připomínáme si Petra Bezruče, klášter Milosrdných bratří i Ignaze Brűlla
gratulace

V následujících dnech vzpomeneme trojici výročí.


Před sto padesáti lety se narodil básník a náš krajan Petr Bezruč

Slezský bard, anarchistický buřič, symbolista, rebel, podivín, samotář, svérázný člověk, ale také P. B., Smil z Rolničky či starý ještěr. Ano, za tím vším se skrývá básník Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek, *15. 9. 1867 Opava + 17. 2. 1958 Olomouc). Právě dnes, 15. září si připomínáme sto padesát let od jeho narození.

Je autorem jediné básnické sbírky Slezské písně. Najdeme v ní sociální balady, básně osobní i lyrické. Petr Bezruč je spjatý i s naším regionem především s pobytem v Červeném domku v Kostelci na Hané od roku 1939. Jezdil sem však už od roku 1899. Náš kraj doslova miloval. Byl totiž vášnivým turistou a pořádal „ výplazy“ do okolí (Hluchov, Bělecký mlýn, Kosíř, povodí Romže, Ptení, Plumlov).

Bezručovo dílo také vyvolalo řadu dohadů, senzací, polopravd, ideologického výkladu i nekritického obdivu. Připomeňme například zpochybňování autorství básní Janem Drozdem, pátrání po neexistující závěti či diskuse o osudu Červeného domku. Jeho dílo přitahovalo a přitahuje řadu literárních vědců, historiků, textologů. Patří mezi ně například František Buriánek, Artur Závodský, Oldřich Králík, Alois Sivek, Drahomír Šajtar a Jiří Urbanec. Samozřejmě se jím zabývali také regionální badatelé a publicisté (Bohuslav Kraus, Josef Glivický, Miloslav Peterka, Josef Dolívka, Václav Kolář, Pavel Marek).

Osobnost tohoto významného básníka připomíná v našem městě nejen název náměstí, ale i rozsáhlý sborník vydaný v roce 1978 Okresním kulturním střediskem v Prostějově a nakladatelstvím Blok v Brně nazvaný Frygickou čapku mám a písemné památky v depozitářích Muzea a galerie v Prostějově. K našemu kraji se vážou také Bezručovy verše:

„Snad modré nebe, pohoda, snad klid mne lákal v Hanu snící, zde zdraví, síla národa, z brázd dýchaly mi vždy do lící…“

foto Bezruč

Před dvě stě devadesáti lety se datují počátky kláštera Milosrdných bratří

16. září 1727, toto datum nese listina sepsaná ve Valticích Marií Annou z Lichtenštejna rozenou z Öttingenu, která učinila slib, že za uzdravení těžce nemocného syna Jana Nepomuka věnuje společně s manželem Janem z Lichtenštejna 4 000 rýnských zlatých na vybudování nového kláštera řádu Milosrdných bratří sv. Jana z Boha na Moravě. Tento slib splnila.

V roce 1730 byl vybrán Prostějov, město totiž trpělo nedostatkem lékařů i lékárníků a nebyl zde žádný klášter. 4. června 1731 sem přišli z Valtic řádoví bratří v čele s převorem Bohumírem Goigingerem. Výše uvedený Hospitálský řád Milosrdných bratří sv. Jana z Boha měl hlavní poslání pečovat o chudé nemocné všech vyznání podle hesla: „Per corpus ad animam“ (Tělem k duši). Pro založení kláštera zakoupili dřívější zemanský dvůr Žalkovských (též Schellenbergerův) s pozemky na tehdejším olomouckém předměstí. Zakládací listinu potvrdil 13. 2. 1733 císař Karel VI. První bratři v čele s převorem Václavem Rozvodou přišli do Prostějova 18. 7. 1733. Založili zde lékárnu, nemocnici, hřbitov a veřejnou kapli. Hlavním budovatelem kláštera byl převor P. Narcis Schőn v letech 1739–1743, 1751–1757, 1766–1772. Ve druhé etapě byl budován kostel sv. Jana Nepomuckého, jehož součástí je bohatá výzdoba, především Sebastiniho fresky.

Historie bývalého kláštera Milosrdných bratří je dlouhá a bohatá. Doprovázejí ji různé přístavby ( např. přístavba nemocničního pavilonu v letech 1895–1898) , válečné mezníky (např. prusko-rakouská válka 1866, kdy zde byl lazaret), zrušení řádu gestapem v roce 1941, zestátnění nemocnice v roce 1949, násilné vyhnání bratří v roce 1959, umístění domova důchodců, navrácení konventu řádu v roce 1990 a nakonec prodej konventu olomouckému arcibiskupství v roce 2015. Kostel sv. Jana Nepomuckého je filiálním kostelem farnosti sv. Petra a Pavla.

Klášter Milosrdných bratří s kostelem sv. Jana Nepomuckého představuje významnou barokní památku našeho města s řadou cenných sochařských a malířských děl. S jeho historií je spojena také řada kněží, lékařů, lékárníků a řádových bratří. Patří mezi ně také zdejší řádový kněz, správce kostela v době 2. světové války a čestný člen řádu Milosrdných bratří P. Alois Jašek, autor Pamětního spisu ke 200 letému jubileu konventu Milosrdných bratří v Prostějově (1739–1939).

foto klášter

Před sto deseti lety – 17. září 1907 – zemřel ve Vídni klavírní virtuóz, hudební skladatel a pedagog Ignaz Brűll.

Narodil se 7. listopadu 1846 v rodině židovského obchodníka v Prostějově. Vztah k hudbě získal již v dětství od svých rodičů. V roce 1850 se s rodiči přestěhoval do Vídně, kde absolvoval hru na klavír na tamní konzervatoři. Byl výborným interpretem Beethovenových, Schumannových a Chopinových skladeb. Jeho díla si vážil hudební skladatel Johanes Brahms. Spřátelili se, často spolu čtyřručně hrávali a Brahms mu později svěřoval svá díla k provedení. Proslul také jako hudební skladatel. Proslavil se především dvěma koncerty pro klavír a deseti operami. Nejslavnější byla opera Zlatý kříž, která byla uvedena i v Národním divadle v Praze. Známé jsou také jeho orchestrální serenády, koncertní písně a četné romanticky laděné klavírní skladby. Působil také jako profesor hry na klavír na Horákově klavírní akademii ve Vídni.

Tento prostějovský rodák a vynikající hudebník je pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni.

autor: www.prostejov.eu

přidat komentář            zobrazit komentáře





  > > >   náhodná fotka

 Náhodná fotka z Fotogalerie Prostějov

  >  PROSTĚJOVSKÁ 112

26.10.2017

Byl to žert.
V podvečer přijato telefonické sdělení o tom, že někdo přemístil oznamovateli kolo, zatímco byl v posilovně a uzamkl ho nedaleko původního místa. Vyslána hlídka. Kontaktován oznamovatel. Kolo se nacházelo zhruba 20 metrů od posilovny a bylo zamčené dvěma zámky. Muž měl obavu cizí zámek sám přestřihnout, proto přivolal hlídku. Zjištěno, že kolo skutečně patří šestačtyřicetiletému muži. Za přítomnosti hlídky, řetízek sám přestřihl. Kdo bicykl poponesl opodál a uzamkl se zjistit nepodařilo.

26.10.2017

Neměl zámek.
V odpoledních hodinách přijato sdělení o podezřele se chovajícím muži, který do křoví uschovává jízdní kolo. Na místo, k prověření události vyslán okrskář. Zjištěno, že čtyřiapadesátiletý muž neměl zámek, a tak si chtěl kolo uschovat ve křoví. Jednalo se o staré dámské kolo, které dostal od kamaráda. Strážník zkontaktoval i jeho. Tvrzení čtyřiapadesátiletého muže bylo pravdivé. Kolo mu kamarád přenechal z důvodu svého zdravotního stavu a neschopnosti na něm dál jezdit

26.10.2017

Na dohodu zapomněl.
Půl hodiny před polednem přijato na lince 156 oznámení o uzamčení dvou jízdních kol k sobě, na hlavním hřbitově v Prostějově. Vyslána hlídka. Na místě kontaktován oznamovatel. Pětapadesátiletý muž uvedl, že k jeho kolu si někdo uzamkl další kolo a on nemůže odjet. Během rozhovoru s oznamovatelem se k hlídce přihlásil pětatřicetiletý muž a sdělil, že se starším mužem jsou spolupracovníci a ráno při příjezdu na hřbitov se domluvili, že si kola uzamknou jedním zámkem k sobě. Vše se vysvětlilo. Starší muž na to v průběhu dopoledne zapomněl, a proto si myslel, že druhé kolo je cizí.

21.10.2017

Hledaná osoba.
Při dohledu na veřejný pořádek v centru města si strážníci povšimli na Hlaváčkově náměstí slečny, která se podobala osobě, po které Policie ČR vyhlásila pátrání. Hlídka dotyčnou zadržela. Následně byla předvedena na obvodní oddělení.

20.10.2017

Otevření bytu.
V nočních hodinách přijata SMS zpráva, o výjezdu hasičů k otevření bytu. Na místo vyslána i hlídka MP. Po otevření dveří bytu nalezena na zemi ležící jednadevadesátiletá žena. Ta upadla a volala o pomoc. Přivolána sanitka ZZS.