Tyto příspěvky vyjadřují názory občanů a nemusí se shodovat s názory redakce.
Redakce za obsah těchto příspěvků nepřebírá žádnou odpovědnost.
Glosa - Oči
vloženo: 14.06.2011 komentářů: 0
Viděla jsem tolik očí, jsou prý bránou do duše.Asi... Možná proto máme tu možnost oči přivírat či zavřít. Znám oči zasněné, které hledají vzpomínku na cokoli, kohokoli. Jsou bezelstně rozpačité a roztomilé v tom hledání. Znám oči šťastné, které září jako svíčky. Mají v sobě plamínky radosti a neuvěřitelnou sílu pohledu. Hřejí. Znám oči smutné. Jsou plné slz, které nemohou ven, protože se stydí. Čím více se snažíme, tím více jsou mokré. Možná touží jen po účasti. Znám oči vystrašené, jsou plné strachu, který je rozostří. Rozbije jejich hloubku a jejich pohled láká k zavření. Znám oči zlé, jejich pohled píchá jako špendlík. Nepřitahují k pohledu, nutí se otočit. Znám oči rozpustilé, které hřejí svou sounáležitostí s radostí a lumpárnou, která nutí zamrkat. Znám oči zoufalé, které touží po objetí, které nepřichází. Znám oči moudré, které lákají k poslechu. Znám oči hluboké, jsou tak zvláštní, že nemohu odtrhnout pohled a chytám každé jejich slovo. Ráda se dívám lidem do očí, všechny pohledy mluví..ať chceme či nikoli. Mluvíme beze slov a jsou to ta nejkrásnější slova, když umíme poslouchat. V pohledu je svoboda, kterou všichni zoufale hledáme, můžeme si dobrovolně vybrat, kam se chceme dívat a na koho. Když se pohledy střetnou je to zázrak. Vždy.. Možná se díváme málo? nebo mnoho? Možná se díváme špatným směrem? Možná jsou to jen výmluvy. Snad ty své vedu tou správnou cestou, kdo ví...kam mě zavedou.
autor: Leona Roháčková
přidat komentář zobrazit komentáře