Tyto příspěvky vyjadřují názory občanů a nemusí se shodovat s názory redakce.
Redakce za obsah těchto příspěvků nepřebírá žádnou odpovědnost.
Sochaři míří do Prostějova
vloženo: 16.06.2011 komentářů: 0
Prostějov - Jubilejní X.ročník Mezinárodního sochařského sympozia Hany Wichterlové se uskuteční v termínu od 21. července do 4. srpna. Své umění tentokrát předvedou čtyři sochaři.
„S organizátory sympozia navázalo kontakt 217 sochařů z celého světa. K účasti se řádně přihlásilo celkem 53 sochařů z Belgie, Bulharska, České republiky, Číny, Dánska, Estonska, Iránu, Itálie, Kanady, Kosova, Kuby, Litvy, Maďarska, Německa, Nového Zélandu, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Srbska, Španělska, Švédska, Turecka, Ugandy, Ukrajiny a USA. Z toho bylo 7 žen sochařek a 46 sochařů mužů,“ vypočítává zájemce výkonný manažer sympozia Miroslav Švancara.
Umělecká komise vybrala následně čtveřici účastníků a také náhradníky:
ADAMEC EMIL - ČR / Hongkong (reprezentuje Českou republiku, jíž je občanem, a zároveň Zvláštní správní oblast Hongkong Čínské lidové republiky, kde v současné době žije) , BUGLASS DONALD - Nový Zéland, ROSIŃSKA LIDIA - Polsko, WEBER PETER – Rakousko.
Náhradníci:ANTIORI UGO - Itálie, HADZIAHMETOVIC NEDIM - Srbsko
„Kmeny na sympozium jsou již připraveny. Pocházejí ze zámeckého parku ve Výšovicích, ze staletých stromů vyvrácených vichřicí v roce 2010. Jedná se o dřeviny dub, jasan a akát,“ uzavřela ředitelka sympozia a místostarostka Prostějova Ivana Hemerková.
Hana Wichterlová
Prostějovská rodačka spatřila světlo světa 2. března roku 1903. Její rodina, která patřila k významným průmyslnickým rodům rakouského mocnářství, se přátelila mimo jiné i s význačnými umělci své doby. Jedním z nich byl i Jan Kotěra, autor návrhu prostějovského Národního domu.
Právě ten rozpoznal v mladém děvčeti výtvarné nadání a doporučil rodině, aby ji poslala na uměleckou školu. Šestnáctiletá Hana tedy nastoupila na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech 1919 –1925 studovala sochařství u Jana Štursy. Absolvovala s plastikou Údiv, která je považována za jeden z vrcholů meziválečné figurální tvorby.
Po ukončení studií žila sochařka čtyři roky v Paříži, kde se také seznámila s dílem rumunského sochaře Constantina Brâncuşiho. Jeho tvorba, řazená uměleckými historiky k abstraktnímu expresionismu, ji později významně ovlivnila.V roce 1931 se Wichterlová po návratu z Paříže stala členkou umělecké společnosti Mánes a svým dílem se zařadila po bok nejlepších českých umělců své doby.
Období kolem druhé světové války znamenalo pro sochařku určitý tvůrčí útlum. V roce 1939 se přestěhovala na usedlost do Smržic a o tři roky později si vzala významného sochaře Bedřicha Stefana. Roku 1948 přesídlili znovu do Prahy.
K sochařině se umělkyně vrátila až ve druhé polovině padesátých let, kdy se věnovala mimo jiné zakázkové tvorbě. Známé jsou z této doby například zvířecí reliéfy, které slouží jako domovní znamení věžových domů ve Vítězné třídě v Kladně. Zemřela 29. srpna 1990 v Praze.
FOTO archiv
autor: Leona Roháčková
přidat komentář zobrazit komentáře